Vliv výživy na psychiatrii
Výzkum naznačuje silnou souvislost mezi výživou a duševním zdravím. Předpokládá se, že vhodná strava může hrát jak preventivní roli – chránit před nemocemi – tak i podpůrnou roli při léčbě různých duševních poruch, jako je deprese, schizofrenie nebo úzkostné poruchy (Grajek a kol., 2022).
Strava a duševní choroby
Duševní onemocnění jsou vážným zdravotním problémem, který ovlivňuje každodenní život milionů lidí na celém světě. Mezi nejčastější onemocnění patří deprese, schizofrenie, bipolární porucha a úzkostné poruchy. Jejich léčba je primárně založena na farmakoterapii a psychoterapii; vědci však stále více zdůrazňují význam diety jako podpůrného prvku terapie. Následující část poskytne obecný přehled těchto poruch. Pokud si přejete prozkoumat podrobné popisy a diagnostická kritéria používaná klinickými lékaři, doporučuje se nahlédnout do MKN-11 (Mezinárodní klasifikace nemocí) nebo DSM-5 (Diagnostický a statistický manuál duševních poruch).
Duševní onemocnění jsou poruchy, které ovlivňují způsob, jakým člověk myslí, cítí a chová se. Mohou bránit každodennímu fungování – například studiu, práci nebo udržování vztahů. Jedinci, kteří se s těmito problémy potýkají, se mohou cítit skleslí, úzkostliví, mít potíže s koncentrací nebo spánkem a někdy je pro ně obtížné rozlišit realitu od představivosti. Tyto poruchy nejsou známkou „slabosti“ – jsou to skutečné zdravotní stavy, které lze a měly by být léčeny. Čím dříve jsou rozpoznány, tím větší je šance na účinnou podporu a zlepšení kvality života.
Deprese
Deprese je jednou z nejčastějších duševních poruch, která se vyznačuje dlouhodobou špatnou náladou, nedostatkem energie a ztrátou zájmu o každodenní činnosti. Lidé s depresí mohou také pociťovat poruchy spánku, potíže s koncentrací a změny chuti k jídlu.
Vědci stále více zkoumají vliv stravy na depresivní příznaky a zdůrazňují význam živin, které podporují funkci mozku. Obzvláště zajímavé jsou omega-3 mastné kyseliny, vitamíny skupiny B a antioxidanty, protože mohou podporovat funkci neurotransmiterů a snižovat zánět v těle. V některých studiích středomořská a ketogenní dieta prokázaly příznivé účinky při zmírňování příznaků deprese, ačkoli v této oblasti je zapotřebí dalšího výzkumu. Tyto živiny a diety budou podrobněji diskutovány později v tomto modulu.
Schizofrenia
Schizofrenie je závažná duševní porucha, která ovlivňuje myšlení, emoce a vnímání reality. Mezi její příznaky patří halucinace (např. slyšení hlasů), bludy, problémy s koncentrací a potíže se sociálním fungováním.
V posledních letech začali vědci zkoumat roli stravy v léčbě schizofrenie, zejména ve vztahu k metabolismu glukózy a mitochondriální funkci v mozku – tedy k tomu, jak mozkové buňky produkují energii. Ketogenní dieta způsobuje, že tělo získává energii převážně z tuků místo cukru (sacharidů). To vede k produkci tzv. ketonových tělísek, která nahrazují glukózu jako palivo pro mozek. Tímto způsobem může strava podpořit stabilizaci mozkových funkcí a pomoci zmírnit určité příznaky schizofrenie. Dodržování stravy bohaté na antioxidanty navíc může pomoci chránit nervové buňky před poškozením. Úloha této stravy bude podrobněji popsána později v modulu.
Tlak na bipolární poruchu (BD)
Bipolární porucha je charakterizována střídáním epizod deprese a mánie (nadměrné vzrušení, hyperaktivita a často impulzivní rozhodování). Tento stav významně ovlivňuje každodenní fungování a vyžaduje dlouhodobou farmakologickou léčbu.
Výzkumníci pozorovali, že jedinci s bipolární poruchou (MB) často trpí metabolickými poruchami a potížemi s udržováním stabilní hladiny glukózy v krvi. V důsledku toho se objevily hypotézy naznačující, že ketogenní nebo nízkosacharidová dieta může podpořit stabilizaci nálady zlepšením mitochondriální funkce a regulací hladin neurotransmiterů. Ačkoli je výzkum v této oblasti stále v rané fázi, zjištění naznačují, že vyvážená strava může být užitečným prvkem při podpoře terapie.
Úzkostné poruchy
Mezi úzkostné poruchy patří různé stavy, jako je chronická úzkost, panické ataky a fobie. Lidé trpící těmito poruchami často pociťují přetrvávající obavy, svalové napětí a poruchy spánku.
V kontextu úzkostných poruch se vědci stále více zaměřují na roli střevní mikrobioty a její vliv na mozkové funkce (osa střevo-mozek, která označuje spojení mezi střevem a mozkem, což znamená, že to, co jíme, může ovlivnit naše pocity). Strava bohatá na probiotika (např. bílý jogurt) a na živiny, které podporují produkci serotoninu (např. potraviny s vysokým obsahem tryptofanu), může mít příznivý vliv na snížení úzkosti. Stále více studií naznačuje, že zdravá strava může podporovat emoční stabilitu, ačkoli by neměla být považována za náhradu farmakologické léčby.
INTERAKTIVNÍ AKTIVITA 22
Vliv stravy na duševní zdraví
Jak již bylo zmíněno, existuje souvislost mezi stravou a duševním zdravím. Například nadměrná tělesná hmotnost a nízká kvalita stravy – jako jsou ultrazpracované potraviny s vysokým obsahem kalorií a nízkým obsahem esenciálních živin – jsou považovány za významné faktory ovlivňující duševní pohodu (Grajek et al., 2022).
Zdroj: Grajek a kol. (2022)
Moderní stravovací návyky přispívají k přibírání na váze, které je často doprovázeno nedostatkem živin. Navzdory rostoucímu příjmu kilokalorií zůstává nedostatečný příjem klíčových mikro- a makroživin – jako jsou vitamíny skupiny B a hořčík, které jsou nezbytné pro správnou funkci nervového systému. Kromě toho byl pozorován pokles konzumace zeleniny a obilovin bohatých na vlákninu. Tyto negativní účinky jsou dále umocněny faktory, jako je kouření, nízká fyzická aktivita a nadměrná konzumace alkoholu, které všechny zvyšují riziko duševních poruch, včetně deprese (Grajek et al., 2022).
Vliv bioaktivních složek potravin na duševní zdraví
Stále více studií ukazuje, že určité bioaktivní sloučeniny přítomné v potravinách mohou ovlivňovat funkci mozku a celkovou pohodu. Bioaktivní sloučeniny jsou látky, které nejsou nezbytné pro přežití, ale mají příznivé účinky na zdraví – mohou zlepšovat náladu, snižovat stres a dokonce podporovat léčbu stavů, jako je deprese nebo schizofrenie. Fungují různými způsoby: ovlivňováním neurotransmiterů (chemických látek v mozku, které nám pomáhají cítit se klidně a dobře), snižováním zánětu (stav, který může zhoršit funkci mozku a zhoršit náladu) a podporou funkce střev, které jsou propojeny s mozkem. Tyto sloučeniny se nacházejí v přírodních zdrojích potravy, jako je zelenina, ovoce, ořechy a ryby (Grajek a kol., 2022).
Níže uvedená tabulka uvádí příklady bioaktivních sloučenin, které stojí za zvážení při plánování jídelníčku osoby s psychickými obtížemi.
| Název bioaktivní sloučeniny | Mechanismus účinku | Zdroje ve stravě |
|---|---|---|
| Omega-3 mastné kyseliny | Zlepšuje funkci mozku, podporuje neurotransmitery, snižuje zánět | Tučné ryby (losos, makrela, sardinky), vlašské ořechy, lněná semínka |
| Polyphenols | Chrání neurony před poškozením, zlepšují průtok krve do mozku, mají protizánětlivé účinky | Hořká čokoláda, bobule, hrozny, zelený čaj, kakao |
| Tryptofan (aminokyselina) | Prekurzor serotoninu („hormonu štěstí“), zlepšuje náladu a napomáhá spánku | Banány, vejce, krůta, mléko, ořechy, dýňová semínka |
| Hořčík (minerál) | Podporuje funkci nervového systému, snižuje stres | Ořechy, dýňová semínka, celozrnné výrobky, kakao, špenát |
| Probiotika | Podporují zdraví střev, které ovlivňuje funkci mozku (osa střevo-mozek – spojení mezi střevy a mozkem) | Kefír, bílý jogurt, fermentované potraviny |
| Vitamíny skupiny B (B6, B9, B12) | Zlepšuje funkci mozku, podporuje produkci neurotransmiterů | Maso, vejce, luštěniny, celozrnné výrobky, zelená zelenina |
| Zinek (minerál) | Podporuje funkci nervového systému, má protizánětlivé účinky | Hovězí maso, ořechy, dýňová semínka, luštěniny, ústřice |
| Antioxidants (e.g. vitamins C, E, carotenoids) | Chrání mozkové buňky před oxidačním stresem, který může přispívat k duševním poruchám | Papriky, citrusové plody, mrkev, ořechy, olivový olej |
| S-adenosylmethionin (SAMe) | Pomáhá správnému fungování mozkových buněk, podporuje náladu | Maso, vejce, celozrnné výrobky |
| N-acetylcystein (NAC) | Protizánětlivý, podporuje regeneraci nervových buněk | Nuts, seeds, meat, eggs |
Zdroj: Grajek a kol. (2022)
Role stravy při práci s jedinci s problémy duševního zdraví je klíčová, protože výživa přímo ovlivňuje funkci mozku a celkovou duševní pohodu. Četné studie potvrzují, že špatné stravovací návyky – zejména konzumace ultrazpracovaných potravin – mohou zvýšit riziko deprese, úzkosti a dalších poruch. Naproti tomu vyvážená strava bohatá na esenciální živiny může mít ochranný účinek a podporovat proces léčby.
Přestože farmakoterapie a psychoterapie zůstávají základem léčby duševního zdraví, stále více výzkumů naznačuje, že vhodná strava může napomoci terapeutickému pokroku a zlepšit kvalitu života pacientů. Pro efektivní práci s jedinci, kteří čelí problémům s duševním zdravím, je důležité pochopit, jak strava ovlivňuje duševní zdraví, a být obeznámen se specifickými nutričními strategiemi, které terapii podporují.
Je však důležité si uvědomit, že dieta by nikdy neměla nahrazovat farmakologickou léčbu. Veškeré změny ve stravování by měly být prováděny pod dohledem lékaře a dietologa, aby byla zajištěna bezpečnost a účinnost.
V následujících modulech se podrobně zaměříme na dietní intervence, běžné nedostatky živin a časté chyby ve stravování, kterých se pacienti dopouštějí. Doporučujeme vám pokračovat ve čtení, abyste si rozšířili znalosti a lépe podporovali jednotlivce, kteří se potýkají s duševními poruchami.
INTERAKTIVNÍ AKTIVITA 23
| Bibliografie |
| Grajek, M., Krupa-Kotara, K., Białek-Dratwa, A., Sobczyk, K., Grot, M., Kowalski, O., & Staśkiewicz, W. (2022). Výživa a duševní zdraví: Přehled současných poznatků o dopadu stravy na duševní zdraví. Frontiers in Nutrition, 9, 943998. https://doi.org/10.3389/fnut.2022.943998 Bhave, V. M., Oladele, C. R., Ament, Z., Kijpaisalratana, N., Jones, A. C., Couch, C. A., Patki, A., Garcia Guarniz, A. L., Bennett, A., Crowe, M., Irvin, M. R., & Kimberly, W. T. (2024). Souvislosti mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a nepříznivými účinky na zdraví mozku. Neurologie, 102(11), e209432. https://doi.org/10.1212/WNL.0000000000209432 Contreras-Rodriguez, O., Reales-Moreno, M., Fernández-Barrès, S., Cimpean, A., Arnoriaga-Rodríguez, M., C., Bibertí, Pusté, J. A., Cano, M., & Co. Fernández-Real, J. M. (2023). Konzumace ultrazpracovaných potravin je spojena s depresí, mezokortikolimbickým objemem a zánětem. Journal of Affective Disorders, 335, 340–348. https://doi.org/10.1016/j.jad.2023.05.009 |
