Moderní věda jasně ukazuje, že způsob, jakým se stravujeme, má významný vliv na naše zdraví.
Vyvážená strava pomáhá předcházet chronickým onemocněním a každý den se díky ní cítíme lépe. . Podporuje správné fungování všech systémů v našem těle – imunitního, nervového, hormonálního a trávicího. Pomáhá udržovat zdravou hladinu cukru a tuků v krvi, posiluje imunitu, zlepšuje náladu a chrání před záněty a mnoha nemocemi. Zdravé stravování proto není jen každodenním zvykem, ale také důležitým způsobem, jak pečovat o své zdraví a předcházet vážným problémům.
Racionální výživa je způsob stravování založený na současných vědeckých poznatcích. Spočívá v tom, že tělu poskytuje správné množství energie a živin, které skutečně potřebuje – v závislosti na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, úrovni fyzické aktivity a celkovém zdravotním stavu.
Úloha makro- a mikroživin v lidské stravě
Strava každého dospělého člověka by měla obsahovat živiny, které se dělí do dvou skupin: makroživiny a mikroživiny. Mezi makroživiny patří bílkoviny, tuky a sacharidy – dodávají energii a podporují strukturu a správné fungování těla.
- Bílkoviny jsou hlavním stavebním materiálem těla. Pomáhají regenerovat tkáně, podporují produkci enzymů a hormonů a také podporují imunitní systém.
- Tuky jsou důležité pro hormonální rovnováhu, pomáhají tělu vstřebávat vitamíny A, D, E a K (které jsou rozpustné v tucích) a jsou strukturální složkou buněk.
- Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie, zejména pro mozek a svaly. Záleží však na typu sacharidů, které máme na mysli. Polysacharidy – například ty, které se nacházejí ve škrobové zelenině, celozrnných výrobcích, krupici nebo hnědé rýži – jsou lepší a měly by dominovat ve stravě. Naproti tomu jednoduché cukry, které se nacházejí ve sladkostech a sladkých nápojích, mohou při nadměrné konzumaci vést k obezitě, cukrovce 2. typu a zubnímu kazu.
Kromě makroživin hrají v naší stravě velmi důležitou roli i mikroživiny – vitamíny a minerály. I když je potřebujeme v menším množství, jsou nezbytné pro správné fungování celého těla. Podporují téměř všechny procesy v těle, pomáhají fungovat nervovému a imunitnímu systému a napomáhají metabolismu na buněčné úrovni.
Nedostatek těchto živin může vést k vážným zdravotním problémům. Například:
- Příliš málo železa může způsobit anémii (která vede k slabosti, bledosti a únavě).
- Nedostatek vápníku zvyšuje riziko osteoporózy (stavu, který oslabuje kosti).
- Nízká hladina vitaminu D oslabuje imunitní systém a může přispívat k chronickým onemocněním.
Nesmíme také zapomenout na vlákninu – složku, kterou naše tělo netráví, ale která je pro zdraví velmi důležitá. Vláknina reguluje fungování trávicího systému, podporuje prospěšné bakterie ve střevech (mikrobiom) a pomáhá udržovat zdravou hladinu tuků a cukru v krvi.
Díky vláknině se déle cítíme sytí, hladina glukózy v krvi po jídle stoupá pomaleji a stolice je pravidelnější. To snižuje riziko zácpy a pomáhá chránit před rakovinou tlustého střeva a konečníku.
Nejlepšími zdroji vlákniny jsou: zelenina, ovoce, luštěniny (jako jsou fazole a čočka) a celozrnné výrobky, jako je celozrnný chléb nebo hnědá rýže.
Správná hydratace
Správná hydratace je další důležitou součástí zdravé stravy. Voda tvoří asi 60 % tělesné hmotnosti dospělého člověka a je nezbytná pro všechny životní procesy – pomáhá transportovat živiny, reguluje tělesnou teplotu a umožňuje odstraňování odpadních látek z metabolismu. Pokud nepijeme dostatek vody, můžeme mít potíže se soustředěním, cítit se unavení nebo slabí a dokonce i mít nízký krevní tlak.
Dospělý člověk by měl vypít asi 2–2,5 litru vody denně (včetně vody z nápojů a jídla). V horkých dnech, při fyzické aktivitě, nemoci nebo stresu se potřeba vody v těle ještě více zvyšuje.
