1.1. Úvod do struktury mozku a kognitivních procesů
Mozek je nejsložitějším orgánem v lidském těle a jedním z nejpokročilejších biologických systémů. Ovládá všechny tělesné funkce, jako je pohyb, vnímání prostředí, emoce, jazyk, paměť a myšlení. Mozek je zodpovědný za naše myšlenky, pocity, paměť a schopnost učit se. Skládá se z více než 100 miliard neuronů – nervových buněk, které odesílají a zpracovávají informace. Tyto buňky nám pomáhají rozhodovat se, učit se nové věci a reagovat na to, co se děje kolem nás. Abychom lépe porozuměli tomu, jak mozek funguje, je užitečné dozvědět se o jeho struktuře a základních kognitivních funkcích (Maldonado & Alsayouri, 2023).
Základní strukturou mozku je neuron, což je nervová buňka, která vysílá informace. Funguje to jako drát, který předává signály. Dělá to pomocí elektrických i chemických signálů.
Neuron má tři hlavní části:
- Buněčné tělo (soma) – Jedná se o střed neuronu, kde se nachází jádro buňky. Zpracovává informace a udržuje buňku naživu.
- Dendrity – Jedná se o tenké „větve“, které přijímají signály od jiných neuronů a posílají je do těla buňky. Můžete si je představit jako antény, které zachycují signály.
- Axon – Jedná se o dlouhou „trubici“, která přenáší signál do jiných neuronů nebo svalů. Axon je pokryt myelinovou pochvou, která funguje jako izolace na elektrickém drátu a pomáhá signálům cestovat rychleji.
Neurony předávají informace dvěma způsoby:
| Elektrický impuls (uvnitř neuronu), což znamená signál přenášený v nervové buňce. | Chemické transmitery (mezi neurony) |
| Uvnitř neuronu jsou signály přenášeny ve formě elektrického impulsu, který putuje z dendritů, přes buněčné tělo, až na konec axonu. | Neurony nejsou přímo propojeny – je mezi nimi synapse (mikroskopická mezera). Když elektrický impuls dosáhne konce axonu, spustí uvolnění neurotransmiterů – speciálních chemických látek. Tyto chemické látky (neurotransmitery) procházejí malou mezerou mezi buňkami a přenášejí informaci dále. |
Příklad fungování neuronu:
Pokud se dotknete něčeho horkého, neurony ve vaší kůži rychle vyšlou signál do vašeho mozku. Mozek zpracuje informace a vyšle příkaz svalům ve vaší ruce, aby je stáhly zpět. To vše se děje ve zlomku vteřiny!
Díky této síti propojených neuronů můžeme myslet, cítit, pohybovat se a reagovat na své okolí.
1.2. Základy oblastí mozku
Mozek lze rozdělit na tři hlavní části:
Šedá hmota a bílá hmota – jak fungují?
Mozek a mícha jsou tvořeny šedou hmotou a bílou hmotou, ale právě šedá hmota hraje klíčovou roli v každodenním fungování člověka (Mercadante & Tadi, 2023).
Co je šedá hmota?
- Je to vnější vrstva mozku, která je zodpovědná za myšlení, rozhodování a zpracování informací.
- Nachází se také v míše a pomáhá vysílat signály do svalů.
- Svou šedou barvu získává z velkého počtu těl nervových buněk (neuronů).
Co je bílá hmota?
- Bílá hmota se nachází pod šedou hmotou a propojuje různé části mozku, což umožňuje přenos informací mezi nimi.
Jak se vyvíjí mozek?
Během dospívání prochází mozek velkými změnami, které ovlivňují to, jak myslíme, rozhodujeme se a ovládáme emoce. Tento proces je důležitý pro formování zralé osobnosti a rozvoj intelektuálních schopností (Miguel-Hidalgo, 2013).
Během dospívání se mění struktura mozku:
✔️ Redukce šedé hmoty – šedá hmota obsahuje těla nervových buněk a je zodpovědná za zpracování informací. Během dospívání mozek „prořezává“ nepoužívaná nervová spojení, což mu pomáhá pracovat efektivněji.
✔️ Nárůst bílé hmoty – bílá hmota je tvořena nervovými vlákny pokrytými myelinovou pochvou, která urychluje přenos informací. Více bílé hmoty znamená lepší komunikaci mezi různými oblastmi mozku (Miguel-Hidalgo, 2013).
Během dospívání se kognitivní schopnosti a emoční kontrola nadále vyvíjejí:
✔️ Část mozku zodpovědná za myšlení a plánování (prefrontální kůra) se vyvíjí později než část zodpovědná za emoce (limbický systém). To je důvod, proč mohou teenageři reagovat impulzivněji.
✔️ Spojení mezi prefrontální kůrou a limbickým systémem se vyvíjí v průběhu času. Jak se tato spojení posilují, zlepšuje se emoční kontrola a schopnost činit racionální rozhodnutí – ale tento proces pokračuje přibližně do věku 25 let.
Z tohoto důvodu je mozek dospívajících náchylnější k závislosti na psychoaktivních látkách (Miguel-Hidalgo, 2013).
Dospívání je také obdobím, kdy hormony ovlivňují mozek:
✔️ Pohlavní hormony (testosteron, estrogen) ovlivňují vývoj mozku, což může vést k rozdílům v tom, jak mozek funguje u chlapců a dívek.
✔️ Zvýšená citlivost na emoce a stres – Nervový systém dospívajících je reaktivnější na stres a silné emoce. To ovlivňuje chování a schopnost zvládat obtížné situace (Miguel-Hidalgo, 2013).
Význam dospívání pro učení a vývoj:
✔️ Mozek dospívajících je vysoce plastický, což znamená, že má velkou schopnost učit se a přizpůsobovat se. Je to nejlepší doba pro rozvoj nových dovedností, ale také doba, kdy se mohou snadno vytvořit negativní návyky.
✔️Dospívání je klíčovým obdobím pro utváření návyků, životního stylu a osobnosti. Proto je důležité podporovat kognitivní, emocionální a sociální rozvoj mladých lidí (Miguel-Hidalgo, 2013).
Jaké změny mozku jsou typické pro duševní poruchy?
Duševní poruchy jsou často spojeny s neobvyklými změnami ve struktuře a funkci mozku. Některé oblasti mozku se mohou vyvíjet jinak než u zdravých jedinců, což může ovlivnit emoce, kontrolu impulzů a rozhodování.
1. Klíčové oblasti mozku podílející se na duševních poruchách
✔️ Prefrontální kůra – zodpovědná za logické myšlení, plánování a kontrolu impulzů. Když je tato oblast nedostatečně aktivní, může to vést k problémům s racionálním rozhodováním a zvýšené impulzivitě.
✔️ Amygdala – hraje důležitou roli při zpracování emocí, zejména strachu a stresu. Nadměrná aktivita v této oblasti může vést k úzkosti, zatímco snížená aktivita může způsobit potíže s cítěním emocí.
✔️ Ventrální striatum – součást systému odměn v mozku a důležité pro prožívání potěšení. Problémy v této oblasti mohou zvýšit riziko závislosti a způsobit potíže s motivací (Miguel-Hidalgo, 2013).
2. Jak změny v mozku ovlivňují chování?
✔️ Nadměrná aktivita v určitých oblastech mozku může vést k silnějším emočním reakcím, vyšší úrovni úzkosti, impulzivnímu chování nebo problémům se sebeovládáním.
✔️ Snížená aktivita v některých mozkových strukturách může způsobit potíže se zvládáním emocí, apatii, problémy s rozhodováním a nízkou toleranci stresu.
✔️ Abnormální vývoj spojení mezi oblastmi mozku může člověku ztížit přizpůsobení se různým situacím, což zvyšuje riziko deprese, úzkostných poruch nebo rizikového chování (Miguel-Hidalgo, 2013).
3. Význam výzkumu mozku při léčbě duševních poruch.
Pochopení těchto změn mozku pomáhá vědcům a lékařům vyvíjet účinnější léčby, jako jsou psychologické terapie, léky a techniky, které podporují neuroplasticitu (schopnost mozku přizpůsobit se a změnit se). V důsledku toho mohou lidé bojující s problémy duševního zdraví získat lepší podporu a účinnější péči (Miguel-Hidalgo, 2013).
Hyperaktivní nebo nedostatečně aktivní emoční oblasti mozku. U dospívajících může být aktivita amygdaly (která zpracovává emoce) silnější než u dětí nebo dospělých.
U lidí s poruchami nálady (jako je deprese) je aktivita ventrálního striata (mozkové centrum odměny) často příliš nízká. To může pomoci vysvětlit, proč pociťují nedostatek motivace a radosti (Miguel-Hidalgo, 2013).
Příklad:
Výzkum ukazuje, že vyšší aktivita ve ventrálním striatu u zdravých teenagerů je spojena s pozitivními emocemi a nižším rizikem deprese.
Nezralá prefrontální kůra a nedostatek emoční kontroly
Část mozku zodpovědná za myšlení a plánování se vyvíjí později než část, která zpracovává emoce. To je důvod, proč teenageři mohou reagovat impulzivně. U lidí s duševními poruchami může být tato nerovnováha ještě silnější, což vede k impulzivnímu chování, potížím s regulací emocí a riskantnímu rozhodování (Miguel-Hidalgo, 2013).
Příklad:
Lidé se závislostmi mají často sníženou aktivitu v prefrontálním kortexu, což jim ztěžuje kontrolu svého chování a vyhýbání se rizikovým situacím. To je důvod, proč by závislost neměla být vnímána jako nedostatek vůle, ale jako porucha mozku.
Strukturální a funkční změny u duševních poruch
Níže uvedená tabulka uvádí hlavní strukturální a funkční změny pozorované u vybraných duševních poruch, jako je schizofrenie, úzkostné poruchy, deprese a závislosti. Pro lepší pochopení jsou v tabulce i komentáře s vysvětlením.
| Duševní onemocnění | Jaké změny ve struktuře mozku? (Strukturální změny) | Jak ovlivňuje chování a emoce? (Funkční změny) | Komentář s vysvětlením |
| Schizofrenie | Některé oblasti mozku (např. čelní a spánkové laloky) jsou menší. Spojení mezi nervovými buňkami je slabší. | Potíže s myšlením, bludy a halucinace (např. slyšení hlasů), problémy s emocemi. | Mozek nefunguje jako „efektivní síť“ – je těžší porozumět realitě a mohou se objevit myšlenky nebo hlasy, které nejsou skutečné |
| Úzkostné poruchy | Amygdala (oblast mozku zapojená do strachu) je hyperaktivní. Prefrontální kůra (zodpovědná za kontrolu) je nedostatečně aktivní. | Osoba snadno cítí strach, má potíže s uklidněním úzkosti a zažívá napětí. | Mozek reaguje na stres přehnaně, jako by mu hrozilo neustálé nebezpečí. Osoba může pociťovat neustálé obavy nebo neklid. |
| Deprese | Hipokampus (důležitý pro paměť a emoce) je menší. Amygdala je aktivnější. Struktury v přední části mozku vykazují změny. | Smutek, nedostatek energie, potíže se soustředěním, emocionální problémy. | Mozek se snaží zvládat emoce – člověk se cítí smutný, unavený a nedokáže se soustředit. |
| Závislosti | Zhoršená mozková spojení (zejména v bílé hmotě), poškození hipokampu a prefrontální kůry. | Potíže s ovládáním chování, impulzivita, riskantní rozhodování. | „Brzdný systém“ mozku je oslabený – člověk má problém říct „stop“ a jedná impulzivně, i když ví, že je něco škodlivé. |
Na základě informací od: Miguel-Hidalgo JJ. Strukturální a funkční změny mozku u adolescentů s psychiatrickými poruchami. Mezinárodní žurnál dorostového lékařství a zdraví. 2013; 25(3):245–256.
INTERAKTIVNÍ AKTIVITA 5
1.3. Kognitivní funkce, např. paměť, učení, koncetrace
Co je kognitivní zdraví a jak se o něj můžeme starat?
Kognitivní zdraví nám umožňuje žít nezávisle, udržovat sociální vztahy a zvládat každodenní výzvy. Podle Hendrieho a kol. (2006) pomáhá kognitivní zdraví lidem zůstat nezávislými, lépe se vyrovnávat s nemocemi a přizpůsobovat se životním změnám.
Hlavní prvky kognitivního zdraví:
✔️ Duševní schopnosti – jako je rozhodování a řešení problémů
✔️ Získané dovednosti – znalosti a zkušenosti získané v průběhu času
✔️ Uplatňování naučených dovedností v praxi – využívání znalostí k provádění každodenních úkolů (Puri et al., 2023).
Jak mozek podporuje kognitivní zdraví?
Mozek je zodpovědný za:
• Myšlení a paměť – pomáhá nám učit se a pamatovat si informace
• Motorické funkce – řídí pohyby těla a rovnováhu
• Emoční funkce – pomáhá nám chápat a zvládat emoce
• Smyslové funkce – umožňuje nám cítit a reagovat na podněty z prostředí
Zdravý mozek nám pomáhá přizpůsobovat se různým situacím, zvládat emoce a jednat samostatně (Puri et al., 2023).
Co ovlivňuje kognitivní zdraví?
Některé změny v mozku jsou přirozené, ale existují faktory, které mohou zlepšit nebo zhoršit kognitivní zdraví:
🔹 Nekontrolovatelné faktory – např. věk, genetika a nemoc
🔹 Ovlivnitelné faktory:
✔️ Zdravá strava a fyzická aktivita – podpora mozkových funkcí
✔️ Sociální vazby – pomáhají udržovat duševní bystrost
✔️ Intelektuální aktivita – jako je učení se novým věcem nebo řešení hádanek
✔️ Vyhýbání se kouření a nadměrnému pití alkoholu – snižuje riziko kognitivních problémů (Puri et al., 2023)
Lidé, kteří žijí aktivním životním stylem a starají se o svou mysl, si mohou udržet dobrou paměť a myšlení déle, i když jejich mozek prochází postupnými změnami. Přestože je stárnutí mozku přirozený proces, zdravý životní styl, duševní aktivita a sociální angažovanost mohou zlepšit a rozšířit kognitivní funkce a snížit riziko neurodegenerativních onemocnění (Puri et al., 2023).
Kognitivní funkce
Kognitivní funkce jsou procesy, které nám umožňují učit se, pamatovat si informace, soustředit se a řešit problémy. Zde jsou ty nejdůležitější:
1. Paměť
Paměť nám umožňuje ukládat a vyvolávat informace. Dělí se na:
Příklad:
Poté, co si mnohokrát připravíte zdravou snídani (jako jsou ovesné vločky s ovocem), už nemusíte kontrolovat recept – jen si pamatujete, jak na to. Díky tomuto typu paměti si také pamatujete obecná pravidla zdravého stravování.
Příklad:
Poté, co si mnohokrát připravíte zdravou snídani (jako jsou ovesné vločky s ovocem), už nemusíte kontrolovat recept – jen si pamatujete, jak na to. Díky tomuto typu paměti si také pamatujete obecná pravidla zdravého stravování.
Příklad:
Každé ráno si uvaříte kávu nebo čaj, aniž byste přemýšleli o každém kroku. Víte přesně, kolik vody uvařit, kde je šálek a jak ho připravit – prostě to dělají vaše ruce. Jedná se o procedurální paměť v akci.
2. Učení.
Učení je proces získávání nových znalostí a dovedností. Náš mozek se mění v důsledku zkušeností. Tomu se říká plasticita mozku. Pravidelné učení posiluje spojení mezi neurony, což usnadňuje zapamatování věcí.
Příklad: Pokud procvičujeme cizojazyčnou slovní zásobu každý den, náš mozek se učí a rozpoznává slovíčka rychleji.
Příklad:
Každé ráno si uvaříte kávu nebo čaj, aniž byste přemýšleli o každém kroku. Víte přesně, kolik vody uvařit, kde je šálek a jak ho připravit – prostě to dělají vaše ruce. Jedná se o procedurální paměť v akci.
3. Soustředění
Soustředění je schopnost zaměřit pozornost na konkrétní úkol. Je nezbytný pro efektivní učení a práci. Pozornost ovlivňuje mnoho faktorů, jako je stres, hluk nebo množství spánku.
Jak zlepšit soustředění?
✔️ Omezte rušivé vlivy (např. telefon, sociální média)
✔️ Dělejte si přestávky – mozek potřebuje odpočinek, aby vstřebal informace
✔️ Cvičte všímavost – pomáhá zlepšit soustředění
Dbejte na dostatek spánku – 8 hodin
INTERAKTIVNÍ AKTIVITA 6
| Reference |
| Maldonado, K. A., & Alsayouri, K. (2023). Physiology, brain. ve StatPearls. StatPearls Publishing. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK551718/ Mercadante, A. A., & Tadi, P. (2023). Neuroanatomy, gray matter. ve StatPearls. StatPearls Publishing. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538304/ LeDoux, J. E. (2012). Evolution of human emotion: A view through fear. Progress in Brain Research, 195, 431–442. https://doi.org/10.1016/B978-0-444-53860-4.00021-0 Miguel-Hidalgo, J. J. (2013). Brain structural and functional changes in adolescents with psychiatric disorders. International Journal of Adolescent Medicine and Health, 25(3), 245–256. https://doi.org/10.1515/ijamh-2013-0058 Hendrie, H. C., Albert, M. S., Butters, M. A., Gao, S., Knopman, D. S., Launer, L. J., et al. (2006). The NIH cognitive and emotional health project: Report of the critical evaluation study committee. Alzheimer’s & Dementia, 2(1), 12–32. https://doi.org/10.1016/j.jalz.2005.11.004 Puri, S., Shaheen, M., & Grover, B. (2023). Nutrition and cognitive health: A life course approach. Frontiers in Public Health, 11, 1023907. https://doi.org/10.3389/fpubh.2023.1023907 |
